Výhled pro USA: neudržitelný růst pokračuje

28. leden 2012 | Autor: Pavel Ryska

Začátkem léta však přišlo vystřízlivění, jaké čekal málokdo: v červnu ekonomika USA navzdory vysokým očekáváním prakticky přestala vytvářet pracovní místa a růst HDP za první čtvrtletí činil po revizi mizivých 0,4 % na roční bázi. Ke konci léta se otevřeně hovořilo o další recesi.

Začátkem léta však přišlo vystřízlivění, jaké čekal málokdo: v červnu ekonomika USA navzdory vysokým očekáváním prakticky přestala vytvářet pracovní místa a růst HDP za první čtvrtletí činil po revizi mizivých 0,4 % na roční bázi. Ke konci léta se otevřeně hovořilo o další recesi.

O to větším překvapením bylo, když ekonomika USA ke konci roku – alespoň zdánlivě – opět ožila. Data z trhu práce a indikátory růstu výroby jsou sice stále vzdáleny rychlé konjunktuře, ale v mezích pomalého růstu posledních dvou let jsou považovány za úspěch. Anebo jde stále o růst jen zdánlivý a jeho křehkost v minulém roce není náhodná?

Růst HDP na vratkých základech

Za první tři čtvrtletí loňského roku vzrostla ekonomika USA o 0,87 % (vy­jádřeno ročním tempem růstu pak o 1,16 %). Už to je tempo mimořádně nízké ve srovnání s tím, jak americká ekonomika v minulosti rostla v prvních letech po recesi. Podstatnější je však struktura tohoto růstu.
Hrubý domácí produkt se počítá jako součet spotřeby, soukromých investic, výdajů vlády a čistého exportu. Levý sloupec grafu ilustruje, jak tyto složky přispívaly ve sledovaném období k růstu HDP. (Součet příspěvků dává zmiňovaný výsledný růst o 0,87 %). Zatímco zbrzdění vládních výdajů HDP snižovalo, k jeho růstu nejvíce přispěl růst spotřeby a soukromých investic – a nepatrně též čistých exportů.

Klíčová otázka zní: Je tento růst udržitelný? Na pravé straně grafu jsou zobrazeny zdroje, které umožnily růst spotřeby coby největšího příspěvku k HDP. Jak je vidět, ani ne polovina růstu spotřeby byla financována růstem příjmů domácností (tmavý segment), který nadále zůstává velmi pomalý. Domácnostem ke zvýšení spotřeby více pomohly jiné dva faktory: jednak daňové úlevy od federální vlády, které zvyšují disponibilní příjmy, a také snížení úspor. Jak ukážeme níže, ani jeden z těchto faktorů není udržitelný.

Daňové úlevy a snižování úspor nevydrží

Daňové úlevy, jež pomohly k růstu disponibilních příjmů, měly původně skončit v prosinci 2011 a narychlo byly prodlouženy o dva měsíce. Jakmile tyto daňové úlevy vyprší – a federální vláda si kvůli obřímu deficitu nemůže dovolit jejich prodlužování donekonečna –, zmizí i jeden z faktorů, který domácnostem pomáhal v růstu spotřeby, i když jim nerostly příjmy.

Podobně je na tom pokles úspor. Americké domácnosti si pomohly k růstu spotřeby tím, že prudce snížily ten podíl svých příjmů, který uspoří. Míra úspor domácností se snížila z 5,2 % příjmů počátkem roku 2011 na 3,5 % v listopadu. Tento vývoj je přitom varovný: nejenom že takové tempo poklesu úspor nemůže vydržet, čímž se utlumí jeden ze zdrojů růstu spotřeby, ale nižší úspory znamenají i menší zdroje pro in­vestice. Přitom úspory a investice jsou ­klíčem ke zdravému hospodářskému růstu. Ve smyslu grafu bude mít nižší míra úspor negativní efekt na příspěvek soukromých investic k růstu HDP v budoucnu.

Žití na úkor budoucnosti neskončilo

Současný růst americké ekonomiky má potenciál udržet si i zvýšit své tempo po dobu několika čtvrtletí. Jeho struktura však ukazuje, že jeho dlouhodobé (a zřejmě i střednědobé) pokračování není udržitelné. Jak snížení míry úspor, tak prodloužení daňových úlev od federální vlády pomohlo v poslední době americkým domácnostem, aby pokračovaly ve zvyšování spotřeby, ač jim to pří­jmy nedovolují. Oba tyto faktory přitom dokumentují pokračující žití na dluh, které bylo příčinou poslední krize. Vláda se zadlužuje, aby byla schopná domácnostem snížit daně a ty mohly nerušeně spotřebovávat. A samy domácnosti snižují svoji míru úspor, čímž si kupují sou­časnou spotřebu na úkor investic – a tedy spotřeby v budoucnu. Pokud se na těchto trendech nic nezmění, ekonomika USA bude v jakémkoli momentu náchylná k další krizi.