Stav kritické infrastruktury v ČR

27.duben 2012 | Autor: Ludmila Habadová

Kritickou infrastrukturu představují výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. Pokud se kritická infrastruktura nachází v členských státech Evropské unie, její narušení nebo zničení by mělo závažný dopad pro nejméně dva členské státy.

Kritická infrastruktura jako mezinárodní fenomén

Kritická infrastruktura je v současnosti mezinárodní fenomén a útok na kterýkoliv stát může mít za následek zničení infrastruktur v širokém geografickém rozsahu. Vzhledem k vzájemné zranitelnosti a propojenosti je zcela nezbytná spolupráce jednotlivých států při ochraně kritické infrastruktury.

V České republice patří dle schválené Bezpečnostní strategie ČR 2003 k základním povinnostem vlády ČR ochrana životních zájmů státu a jeho občanů. Bezpečnostní zájmy ČR jsou rozděleny do základního členění na životní zájmy (ochrana životních zájmů státu a jeho občanů), strategické zájmy (zajištění ekonomické bezpečnosti ČR prostřednictvím posilování globální ekonomické stability, diverzifikací zdrojů strategických surovin, výrobků, služeb, zdrojů a forem kapitálových toků a ochrany strategických infrastruktur) a ostatní zájmy (ochrana životního prostředí, prosazování principů udržitelného rozvoje, snižování kriminality a potlačení extremismu). Faktory ovlivňující ohrožení kritické infrastruktury jsou různé, a to od relativně pomalu se vyvíjejících (přírodní podmínky) až po faktory vyznačující se dynamikou a rychlými změnami týkajícími se mezinárodní situace, vývoje vnitřních společenských a sociálních podmínek apod. Příkladem může být událost roku 2009, kdy došlo z důvodu složité politické situace na Ukrajině a zhoršení vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací k omezení dodávek plynu.

Hrozby nelze vždy předvídat

Obtížné předvídání hrozeb a možnost rychlého šíření vyžadují kvalit­nější a účinnější analýzy, prostředky a systémy včasného varování. I přes vybudování preventivních a ochranných opatření nelze v budoucnu vyloučit hrozby závažných průmyslových havárií, přírodních katastrof, nedbalostní či úmyslné narušení a poškozování funkčnosti kritické infrastruktury.

Nezbytným předpokladem pro řešení problematiky kritické infrastruktury je kromě záměru její ochrany a stanovení legislativních, organizačních a technických podmínek ochrany především realistické zhodnocení současné a budoucí situace v oblasti finančních zdrojů veřejných rozpočtů, finančních zdrojů EU a zainteresovaných subjektů kritické infrastruktury.

Výdaje na ochranu jsou naprosto nezbytné

V současné ekonomické krizi se mohou zdát výdaje na ochranu kritické infrastruktury vysoké a v daný okamžik zbytečné. Tyto úvahy mohou vést k tendenci snížení disponibilních finančních zdrojů. Takové krátkozraké opatření by však způsobilo nemalé problémy. I při této situaci je zcela nezbytné a nutné zaměřit se na zvyšování ochrany a prioritní zabezpečení některých prvků kritické infrastruktury.
Předmětem jednání Výboru pro civilní nouzové plánování, Bezpečnostní rady státu a vlády ČR je mimo jiné i kritická infrastruktura. Projednávané dokumenty a vycházející materiály respektují Směrnici rady EU č. 2008/114/ES, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posuzování potřeby zvýšit její ochranu. Problematika kritické infrastruktury se odráží i v prioritách bezpečnostního výzkumu EU a ČR.

Vláda ČR schválila usnesením č. 743 z června 2008 Meziresortní koncepci bezpečnostního výzkumu a vývoje ČR do roku 2015. Dokument konstatuje, že ČR je schopna realizovat bezpečnostní výzkum v oblastech predikce, analýz a identifikací bezpečnostních hrozeb a rizik, krizového řízení, civilní nouzové připravenosti, kritické infrastruktury, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému na evropské a světové úrovni.