Se zdravotní péčí jsou Češi spokojeni, úsporná opatření ale odmítají

22.únor 2013

Dále byly např. novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění stanoveny lhůty, které určují, dokdy nejpozději musí být pacientům poskytnuta zdravotní péče.

Následující text se věnuje nejen statistickým údajům, jak občané vnímají zdravotnickou péči obecně, ale i jejich názorům na probíhající zdravotnickou reformu.

Názor na kvalitu péče se nemění

Ve srovnání se šetřením v posledních třech letech nedošlo v názorech veřejnosti na lékařskou péči k výrazným posunům – míra spokojenosti kolísá v rozmezí několika procent nad 40% hranicí. Co se týče kvality zdravotní péče za uplynulý rok 2012, je polovina dotázaných  přesvědčena, že se nezměnila, necelá třetina si myslí, že se zhoršila, a 15 % zastává názor, že se zlepšila. Ve srovnání s šetřením z roku 2011 a 2010 nedošlo v názorech na kvalitu zdravotní péče téměř k žádnému posunu. 

Většina české společnosti (57 %) je přesvědčena, že nemocní mají dostatek informací o svém zdravotním stavu. Opačný názor zastává 33 % Čechů. Oproti roku 2008 se počet spokojených s množstvím informací zvedl o 13 procentních bodů. Nespokojenost vyjadřují častěji ženy než muži a také lidé starší 60 let.

Pouze necelá třetina občanů souhlasí s možností nadstandardu

Názory občanů na různá úsporná opatření ve zdravotnictví zůstávají převážně záporné. V průzkumech byly zjišťovány názory na jednotlivé typy existujících poplatků a na jiná úsporná opatření ve zdravotnictví. V obecné rovině lze říci, že žádné z předložených opatření nemá u veřejnosti výrazně většinovou podporu. Pouze dvě opatření mají nadpoloviční podporu: jde o zřízení pouze jedné zdravotní pojišťovny a zvýšení pojištění rizikovým skupinám. 

U dalších opatření pak již převládají nesouhlasné odpovědi, ovšem u platby za stravu a lůžko při pobytu v nemocnici, platby za recept, platby za návštěvu specialisty, kterou nedoporučil praktický lékař, a rozdělení péče na standard a nadstandard je nezanedbatelný podíl lidí, kteří tato opatření podporují (od 31 % po 38 %). Je třeba ale uvést, že souhlas s platbou za recept se oproti minulému roku významně snížil. Výrazně převládající nesouhlas je patrný v případě připlacení za léky ve větší míře v závislosti na ceně léku, poplatku za návštěvu u lékaře, snížení počtu nemocničních lůžek a snížení počtu specializovaných pracovišť (74–82 % nesouhlasných odpovědí). 

Největší podporu má platba za pobyt v nemocnici

Pokud bychom se blíže podívali pouze na srovnání jednotlivých druhů poplatku, nejvyšší podporu má platba za pobyt v nemocnici (38 %), následuje jednotný poplatek za recept (36%). Necelá třetina (31 %) dotázaných pak souhlasí s poplatkem u specialisty v případě, že návštěva nebyla doporučena praktickým lékařem, 19 % souhlasí s poplatkem za návštěvu u lékaře a 16 % s připlacením za léky podle jejich ceny. 

Názory občanů na většinu těchto opatření a návrhů byly zjišťovány již v roce 2006 a pak také v minulém a předminulém roce. V následující tabulce jsou uvedena výsledná procenta souhlasu a nesouhlasu jak za opatření a návrhy, které byly dotazovány ve všech uvedených letech, tak za ty, které byly doplněny jako aktuální v posledních dvou letech. Z časového srovnání plyne, že výrazně vzrostla oproti roku 2011 podpora záměru zřídit jen jednu zdravotní pojišťovnu. Souhlas s placením návštěv u lékaře oproti minulému roku opět poklesl o 4 %. K nejvýraznější změně došlo u podpory jednotného poplatku za recept v lékárně, o jednu čtvrtinu se snížilo procento souhlasných odpovědí. 

To ovšem neznamená, že by tito lidé souhlasili s předchozí praxí (platba za položku v receptu), na kterou se nepochybně pozapomnělo, ale pokles vyjad­řuje nesouhlas s platbou za recept obecně. Za pozornost ještě stojí, že rozdělení péče na standard a (placený) nadstandard získalo oproti minulému roku 4 % souhlasných odpovědí. Až další výzkumy mohou prokázat, zda jde o vzestupný trend, který by mohl být podpořen praktickou zkušeností, nebo naopak touto zkušeností zcela revidován.