Podle 63 % Italů je jasným vítězem voleb Beppe Grillo

27.březen 2013 | Autor: Tatiana Wartuschová

Nikoho asi moc nepřekvapí, že volby v Itálii dopadly nakonec tak trochu jinak, než se na základě průzkumů očekávalo. Výsledky preferencí z průzkumů se nesmí v Itálii uveřejňovat 15 dní před volbami a v Itálii, podobně jako v ČR, se část voličů rozhodovala o tom, koho bude volit, v posledních dvou týdnech před volbami. Podle povolebních výzkumů to bylo až 25 % voličů.

Podle výzkumu Ipsos voliči vnímali před volbami jako největší problém nezaměstnanost (83 %), politickou nestabilitu (39 %), ekonomický růst (30 %), zdravotní péči (20 %) a daně (16 %). V tomto kontextu je pak jasné, co chtěli voliči v předvolebním období slyšet. A ten, kdo jim nabídl správné řešení v těchto oblastech a zároveň ve svém nasazení v předvolební kampani vytrval až do konce, měl pak šanci volby vyhrát, respektive výrazně zvýšit preference. Možné poučení i pro naše politiky.

To, jak volby ve finále dopadly, se dalo alespoň částečně, i bez znalosti předvolebních průzkumů, očekávat. Mírný, ale stálý pokles PD v čele s Pierluigim Bersanim, který není oslnivým vůdcem ani vlastní strany, a prudký nárůst preferencí PDL, v jehož čele sice stojí Angelino Alfano, ale faktickým vůdcem zůstává i nadále Silvio Berlusconi, který přesně ví, co voliči chtějí slyšet. 

Fenomén Grillo

 Jak je ale možné, že dosáhl takového úspěchu Beppe Grillo a jeho Movimento5Stelle (M5S)? Grillo podobně jako Berlusconi uměl voličům říci to, co chtěli slyšet, a uměl jim to prodat. A to se jako jediný neúčastnil televizních debat a spoléhal na přímý kontakt s elektorátem v podobě happeningů. Velkou roli sehrál i fakt, že Grillo není politik, i když se politikou dlouhodobě zabývá na svém blogu a působil jako politický satirik. Italové, kteří jsou se svojí osobní i politickou situací dlouhodobě nespokojeni, v zemi, kde míra nezaměstnanosti překročila již dávno 10 %, tak dávali své hlasy těm, kdo jim slíbili snížení nezaměstnanosti a menší daňové zatížení (např. zrušení daně z nemovitosti, což bylo jedno z hlavních Berlusconiho předvolebních témat).

Nespokojenost s politickou situací se projevila především nejnižší historickou účastí u voleb od roku 1948. Dosáhla 75,15 % a poprvé tak klesla pod 80 %. A také se projevila úspěchem M5S, které ve volbách získalo 25,6 % hlasů a je tak podle 63 % Italů faktickým vítězem voleb. 

Kde se tedy vzali Grillovi voliči? Z 32 % to jsou bývalí voliči PDL, z 23 % bývalí voliči PD, 13 % v roce 2008 nevolilo, což může být i část prvovoličů. Zároveň je to mix těch, kteří slyší na populistické sliby (třetina jsou bývalí voliči Berlusconiho), a těch, kdo jsou nespokojeni s politickou situací a stávajícími stranami a Grillo pro ně představuje alternativu nebo spíše protestní volbu.

Grillo neustále prohlašuje, že vytvoří koalici jen s tím, kdo přistoupí na jeho pravidla hry, a to se očividně nikomu nechce. Velká koalice PD a PDL je zatím nemyslitelná. Situaci by možná vyřešilo, kdyby byl sestavením vlády pověřen místo současného lídra středolevé koalice Bersaniho Matteo Renzi z PD, ale ten tuto možnost v  nejasné politické situaci zamítnul. A možnost předčasných voleb? Prezident Napolitano se této možnosti zatím brání a podle toho, jak vypadají povolební výsledky preferencí, není jisté, zda by se situace vyřešila. 

Trochu to celé připomíná povolební situaci v ČR v roce 2010. Protestní hlasy straně, která je tvořena z nepolitiků a která se po volbách staví do pozice spravedlivých a bojkotuje jakékoli politické procesy. Hůře z toho zatím vychází italská politická scéna, protože Grillo nevypadá na to, že by se svých idejí vzdal. 

Povolební situace očima voličů

Podle výzkumu Ipsos z 13. března je momentálně nejsilnější stranou M5S s 28,7 %, následuje PD s 27,1 % a PDL s 21,6 %. Grillova popularita mezi Italy tedy i nadále roste, což může být způsobeno bandwagon efektem. Pokud se podíváme na výsledky podle koalic, vítězem by byla podobně jako ve volbách středolevá koalice v čele s PD s 28,9 %, M5S by však s 28,7 % těsně porazilo středopravou koalici, která by získala 28,5 %. 

Podle výsledků agentury Ipr Marketing, taktéž z 13. března, by si 67 % Italů přálo okamžité sestavení vlády. Pro 52 % z nich by byl nejlepší variantou Bersani z PD jako premiér s podporou Movimento 5 Stelle. Tento scénář by si přáli především voliči levicového středu a voliči Montiho. 28 % dotázaných by chtělo nové volby, přičemž 56 % z nich jsou voliči středopravé koalice, 21 % jsou voliči Grilla, 14 % volilo Versaniho a 16 % volilo Montiho. Voliči M5S by si zcela logicky přáli vládu Bersaniho s Grillem.