Novela zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti

29. listopad 2011 | Autor: Jaroslav Salivar

Dnem 1. ledna 2012 nabývá účinnosti zákon č. 255/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který bývá nazýván „Velkou novelou“. Tato „Velká novela“ přináší řadu změn v oblasti ochrany utajovaných informací a je to zatím největší změna a doplnění zákona č.412/2004 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“) od nabytí jeho účinnosti 1.1.2006. Cílem této novely podle její důvodové zprávy je zejména zkrácení doby bezpečnostního řízení o vydání osvědčení a dokladu, snížení počtu žádostí o vydání osvědčení a dokladu, snížení administrativní zátěže účastníků bezpečnostního řízení a zjednodušení a zestručnění stávající právní úpravy. Jedná se zejména o stanovení podmínek, které zamezí podávání žádostí o vydání osvědčení nebo dokladu těmi subjekty, které v praxi nemají přístup k utajovaným informacím ani nevykonávají citlivou činnost, zkrácení lhůt pro provedení bezpečnostního řízení a redukci množství informací vyžadovaných od účastníků bezpečnostního. Jistě bude zajímavé sledovat, zda praxe prokáže, zda skutečně došlo ke snížení administrativní zátěže účastníků bezpečnostního řízení a zjednodušení postupů prováděných NBÚ.

 

Velká novela v oblasti průmyslové bezpečnosti
 
Výsledkem této novely je zejména zásadní změna v oblasti průmyslové bezpečnosti, kdy se bezpečnostní řízení již nebude nadále provádět ve vztahu k podnikateli, který potřebuje přístup k utajené informaci stupně utajení Vyhrazené. Po 1. lednu 2012 bude mít nově podnikatel přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené na základě svého prohlášení, že je schopen zabezpečit ochranu utajovaných informací. NBÚ nebude tedy již podnikateli vydávat žádné osvědčení pro tento stupeň utajení. Prohlášení bude předávat podnikatel tomu, kdo mu bude utajovanou informaci poskytovat. 
 
Podnikatel bude oprávněn učinit prohlášení podnikatele, pokud bude mít pro ochranu utajované informace stupně utajení Vyhrazené vytvořeny podmínky odpovídající přístupu k této informaci (která buď u něho vzniká, nebo je mu poskytnuta, nebo u něho nevzniká, ani mu není poskytována, ale mají k ní přístup zaměstnanci podnikatele v souvislosti se svým pracovním výkonem) a příslušnému druhu zajištění její ochrany. Současně musí být odpovědná osoba podnikatele držitelem oznámení, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu. Náležitosti samotného prohlášení podnikatele stanoví NBÚ v příslušném prováděcím předpisu.
 
Ten, kdo bude poskytovat utajovanou informaci podnikateli je zároveň oprávněn požadovat od podnikatele předložení jeho bezpečnostní dokumentace. Poskytovatel utajené informace pak zváží              a rozhodne, zda podnikateli požadovanou utajovanou informaci zpřístupní.  Podnikatel, u něhož utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené bude pouze vznikat, zašle svoje prohlášení Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
 
Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že odpovědnost za kvalitní zpracování bezpečnostní dokumentace podnikatele se plně přenáší na podnikatele a nebude již předmětem posuzování ze strany NBÚ jako je tomu v současnosti. Pokud bezpečnostní dokumentace podnikatele bude zpracována               v rozporu se zákonem o ochraně utajovaných informací hrozí zde pro podnikatele riziko, že mu poskytovatel po předložení jeho bezpečnostní dokumentace neposkytne utajovanou informaci a dále se může dopustit správního deliktu za který mu NBÚ udělí finanční sankci.
 
Platnost prohlášení podnikatele pak zaniká uplynutím pěti let od doby, kdy jej podnikatel učinil, dnem kdy podnikatel získá případně osvědčení nebo kdy byl zrušen či zanikl. Dále prohlášení zanikne, přestane-li podnikatel splňovat základní podmínky pro ochranu utajovaných informací stanovených zákonem a samozřejmě i změnou některého z údajů v něm uvedených. Zánik prohlášení je pak podnikatel povinen neprodleně oznámit tomu, komu jej předal nebo zaslal. Podnikatel bude tedy muset vést přehled o tom komu a kdy postoupil svoje prohlášení podnikatele.
 
Bezpečnostní řízení budou muset nadále podstoupit ti podnikatelé, kteří budou chtít získat osvědčení pro seznamování se s utajovanou informací stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné. Ale i zde má dojít ke snížení administrativní zátěže účastníků řízení, neboť novela snížila počet údajů, které se uvádí v dotazníku podnikatele a zároveň se snižuje i počet listin, které podnikatel musí předložit k ověření podmínek pro vydání osvědčení podnikatele. 
 
Zákon č. 255/2011 Sb., přináší změnu i v zákoně, kterým se upravují správní poplatky, a to opětovně              ve vztahu k průmyslové bezpečnosti. Podnikatel totiž bude muset nově uhradit za podání žádosti podnikatele o vydání osvědčení podnikatele poplatek ve výši 5.000,-Kč v případě, že u něho utajovaná informace nevzniká, ani mu není poskytována, ale ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele                  a to v souvislosti s výkonem jejich práce. Poplatek ve výši 10.000,-Kč pak bude muset podnikatel uhradit v případě, že u něho utajovaná informace vzniká nebo mu je poskytnuta. Správní poplatek nemá mít jen regulační charakter, kterým se má omezit počet žádostí o vydání osvědčení, ale má pokrýt náklady na prováděné bezpečnostní řízení, byť jen z minimální části.
 
Zákon o ochraně utajovaných informací a veřejné zakázky
 
Zákon o ochraně utajovaných informací pak nově od 1.1.2011 ukládá povinnost právnickým osobám               a podnikajícím fyzickým osobám, které mají přístup k utajované informaci a orgánům státu jako zadavatelům neprodleně písemně oznámit NBÚ :
• skutečnost, že bude zadávat veřejnou zakázku mimo režim zákona o veřejných zakázkách (ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) nebo že bude uzavírat smlouvu, která by jinak byla koncesní smlouvou, mimo režim koncesního zákona (ustanovení             § 3 zákona č. 139/2006 sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení) z důvodu ochrany utajovaných informacím nebo
• stanovení kvalifikačního předpokladu osvědčení podnikatele pro účast v zadávacím nebo koncesním řízení.
 
Národní bezpečnostní úřad bude pak mít oprávnění se k výše uvedenému písemnému oznámení vyjádřit a to ve lhůtě  30 dnů ode dne jeho doručení a poskytovat přehled těchto oznámení a vyjádření k nim Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
 
Uvedeným ustanovením zavádí Velká novela nový institut - posuzování zadávací dokumentace veřejných zakázek Národním bezpečnostním úřadem z hlediska oprávněnosti požadavku zadavatele. 
Cílem tohoto institutu je snaha o snížení počtu požadavků zadavatele ve výběrových řízeních na to,         aby uchazeči byli držiteli osvědčení podnikatele, zejména v případech, kdy je tento požadavek neodůvodněný. Tím by mělo dojít ke snížení počtu žádostí o vydání osvědčení podnikatele a ke snížení nákladů na provádění bezpečnostního řízení. Současná praxe ukázala, že u většiny žádostí o vydání osvědčení podnikatele odůvodněné účastí v řízení o veřejné zakázce nedošlo po vydání osvědčení podnikatele k přístupu k utajované informaci. NBÚ bude nyní moci oprávněnost těchto skutečností ověřit a případné zjištěné nedostatky bude poskytovat k dalšímu šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Obdobný postup se uplatní také pro oblast koncesního řízení.
 
 
Závěrem lze konstatovat, že rozsáhlá novelizace zákona o ochraně utajovaných informací se netýká samozřejmě jen průmyslové bezpečnosti a pravomoci NBÚ v oblasti veřejných zakázek, ale týká                   i dalších ustanovení, i když ne tak zásadně. Novelizuje se například oblast personální bezpečnosti (možnost fyzické osoby i podnikatele vrátit osvědčení, stejně jako doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, tomu, kdo ho vydal), administrativní bezpečnosti, pozice bezpečnostního ředitele                  a odpovědné osoby, včetně sankčního ustanovení. 
Ke dni účinností Velké novely je rovněž nutné, aby NBÚ provedl příslušnou změnu u všech prováděcích předpisů, které vydal v návaznosti na zákon o ochraně utajovaných informací a jejichž obsahu se změny dotýkají.   
 
Rozsah novelizovaného zákona o ochraně utajovaných skutečností včetně jeho prováděcích předpisů                a jeho dopadu zejména do soukromoprávní oblasti bude zřejmě proto možné blíže posoudit až po nabytí účinnosti všech právních předpisů vztahující se k této problematice a jejich uplatnění v každodenní praxi.