Brusel přepisuje úmrtnostní tabulky

07. duben 2011 | Autor: Ondřej Mátl

Evropská unie dlouhodobě věnuje velkou pozornost tématu rovnosti mužů a žen. Nyní však Evropský soudní dvůr rozhodl, že muži a ženy si musí být rovni i v pojistné matematice.

 

Již ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957 byla v článku 119 zakotvena zásada stejné odměny za stejnou práci. Z původně ekonomicky motivovaných závazků se však postupně otázka rovných příležitostí stala sociální záležitostí uplatňovanou vedle primárního práva také 11 směrnicemi, jež pokrývají mimo jiné témata těhotenství, mateřské dovolené, sexuální diskriminace či sociálního zabezpečení. Téma rovnosti mužů a žen se tak postupně rozšířilo do všech oblastí ekonomického a společenského života evropské společnosti.

 

Oblast rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy je dnes rozsáhlou oblastí komunitárního práva, bohatou na judikáty Evropského soudního dvora, které hrají ve vývoji řešení sporných otázek týkajících se rovného zacházení s muži a ženami významnou úlohu. Jedním z těchto judikátů je také rozsudek Evropského soudního dvoru číslo C-236/09 ve sporu mezi Association belge des Consommateurs Test-Achats ASBL a dalšími a Radou ministrů z počátku letošního března, na jehož základě nebude od 21. prosince příštího roku možné rozlišovat pojištěnce podle pohlaví.

 

 

Statistiky hovoří jasně

Snad pouze s výjimkou předsedkyně České ženské lobby Alexandry Jachanové Doležalové, která v Lidových novinách rozsudek uvítala a statistiky označila za zavádějící, se toto rozhodnutí setkalo s velkým nepochopením. Tiskový mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek v reakci konstatoval, že v tomto případě nejde o věc diskriminace, ale pojistné matematiky. Nejenom demografové totiž vědí, že ve vyspělých společnostech je v téměř celém věkovém rozsahu úmrtnost mužské populace vyšší, a to většinou velmi výrazně, než úmrtnost ženské populace.

 

Jak je patrné z grafu č. 1, například v České republice ve všech věkových kategoriích míra úmrtnosti mužů převyšuje úmrtnost žen; hovoří se přitom o tzv. mužské nadúmrtnosti. V raném věku totiž chlapci ve srovnání s dívkami podléhají více porodním rizikům, infekčním chorobám a smrtelným úrazům. Značný rozdíl v prakticky celé třetí desítce věku odráží vyšší úmrtnost vzhledem k smrtelným úrazům a násilným úmrtím. To přetrvává do středního věku, kdy u mužů navíc začíná figurovat vyšší výskyt respiračních, oběhových a nádorových nemocí jako důsledek různých rizikových faktorů, kterými jsou nejčastěji stres, sedavé zaměstnání, kouření či alkohol. Stejně tak v pokročilém věku bývá postup stařeckých chorob u mužů výraznější než u žen, což dokládá srovnání mužské a ženské úmrtnosti na grafu níže. Ženy se tak dožívají obvykle o 10 % vyššího věku; v České republice je to nyní 74 let u mužů a 80 let u žen. Jak je patrné z tabulky, tato skutečnost platí u všech států Evropské unie, kde děti ženského pohlaví narozené v roce 2008 měly šanci dožít se o 6 let vyššího věku než děti mužského pohlaví.

 

 

Zhoubná nivelizace pohlaví

Popírat tuto pravdu a direktivně z Bruselu pojišťovnám nařizovat, že nesmí rozlišovat, zda je pojištěnec muž nebo žena, je nejenom v rozporu se všemi učebnicemi pojistné matematiky, ale hlavně zásadně diskriminuje skupiny pojištěnců. Je stejně nelogická, jako bychom pojišťovnám zakázali zohledňovat při výpočtu neživotního pojistného, zda je dům na kopci nebo v zátopovém území či zda řidič motorového vozidla často bourá nebo nikoliv.

 

Výsledkem je, že pojišťovny budou muset změnit pojistné sazby, aby kompenzovaly statisticky podložené rozdíly. Na půdě Evropského parlamentu na to upozornil i poslanec Oldřich Vlasák, podle kterého Unijní regulace, resp. její výklad, v tomto případě jednoznačně přesáhla únosnou mez, odporuje přírodním zákonům a bude mít zásadní negativní dopad na pojišťovnický sektor. Evropská touha nivelizovat veškeré rozdíly mezi muži a ženami je jednoznačně zhoubná, což se tímto rozhodnutím ukázalo v plné nahotě.