Zrušení nadstandardů – návrat zdravotního systému o několik let zpět

  Autor :  Ludmila Habadová

Ústavní soud (ÚS) vrátil český zdravotní systém o několik let zpět, a to rozhodnutím z počátku tohoto července, kdy s okamžitou platností zrušil nadstandardy, které prosadil v rámci zdravotnické reformy bývalý ministr Leoš Heger. Opět tedy platí, že každý občan má nárok na stejnou péči, nikoli na tu, za kterou si může připlatit.

Nadstandard vynesl loni pouze 46 milionů korun

Toto rozhodnutí však nezasahuje pouze do práv jednotlivých pacientů, ale má dopad i na rozvoj soukromého zdra­vot­nického businessu včetně zdravotního pojištění. ÚS sice připustil, že zdra­votní péči lze na standardní a nadstandardní dělit, ale nelíbila se mu jeho právní úprava. Nadstandard byl upraven vyhláškou, nikoli zákonem, a dle ÚS byla vyhláška ještě špatně srozumitelná. Při zavádění nadstandardů v minulém roce ministerstvo zdravotnictví počítalo s tím, že pacienti za ně zaplatí ročně částku přesahující několik stovek milionů korun. Realita byla výrazně nižší – v roce 2012 za lepší péči Češi vydali pouze 46 mil korun – z toho bylo však 40,1 mil. za kvalitnější kontaktní čočky. Další 4 mil. zaplatili pacienti za lehkou sádru a 1,5 mil. za očkování. Seznam nadstandardů měl celkem 18 položek, ke kterým měly v budoucnu přibývat další, např. operace kolen pomocí počítače či některé robotické gynekologické a urologické zákroky.

Vedle „ekonomicky náročnější“ péče zrušil ÚS vyšší poplatky za pobyt v nemocnici a penále od zdravotních pojišťoven za neplacení regulačních poplatků. Právě vrácení poplatků za pobyt v nemocnici zpět ze 100 na 60 korun bude pro nemocnice větší problém než zmiňované zrušení nadstandardů – projeví se výrazně ve snížení jejich příjmů. Podle ÚS mělo zvýšení poplatku „rdousící efekt“ pro děti, seniory a sociálně slabé.

Více než polovina obyvatel s nadstandardy nesouhlasí

Že o lepší péči není zájem, ukázal i průzkum společnosti Ipsos Public Affairs, který byl uskutečněn v průběhu měsíce května a zjišťoval, zda obyvatelé České republiky souhlasí se zavedením nadstandardní péče. S možností připlatit si za lepší pomůcku či péči nesouhlasilo celých 60 % dotázaných. Dle očekávání byli nejvíce proti zavedení nadstandardů senioři (70 a více let), kteří s nimi nesouhlasili v 78 %, pouze 17 % jich bylo ochotno tuto změnu přijmout a s hrazenou péčí u vybraných výkonů souhlasilo (graf 1).  

Konec plošných povinných lékařských prohlídek

Další poměrně významnou změnu zaznamenal zákon o specifických zdravotních službách, který od 1. dubna 2013 pozměnil dřívější kontroverzní úpravu povinných lékařských prohlídek. Původní právní úprava počítala s tím, že vstupní (a případně též periodické) lékařské prohlídky bude zaměstnavatel povinen vyžadovat u všech zaměstnanců, tj. i u všech zaměstnanců činných na základě dohod mimo pracovní poměr bez rozdílu, zda se jednalo o stálé zaměstnance či jen o výpomoc na pár hodin. S ohledem na administrativní zátěž zaměstnavatelů spojenou s povinností požadovat vstupní lékařské prohlídky u všech zaměstnanců byl požadavek provádět vstupní lékařské prohlídky u všech zaměstnanců zrušen. Nově je tak zaměstnavatel povinen od 1. dubna 2013 zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy před uzavřením jak pracovní smlouvy, tak pouze dohod o provedení práce, jejichž charakter je rizikový.

Obyvatelé České republiky se o své zdraví starají

Výše zmiňovaný průzkum dále zjišťoval zodpovědnost obyvatel ke svému zdraví a dotazoval se jich, zda docházejí pravidelně na preventivní prohlídky. Výsledek pak ukázal, že Češi nejsou ke svému zdraví úplně lhostejní. Celých 71 % dotázaných ze všech věkových kategorií odpovědělo ano, chodím na pravidelné prohlídky. Nejlhostejněji ke svému zdraví přistupuje střední generace 30–44 let, když lékaře v rámci preventivních vyšetření navštěvuje pouze 68 % respondentů. Výrazně zodpovědnějším přístupem se projevily ženy, které dochází na pravidelné prohlídky v 77 %, zatímco muži v pouhých 65 % (graf 2).