Vyrovnáno?!

10.září 2012   Autor :  Petr Sokol

V Evropě se nám možná zdá, že favoritem amerických prezidentských voleb je současný prezident, pohled na reálnou situaci na americkém volebním kolbišti 70 dnů před samotnými volbami je ale mnohem komplikovanější. Platí, že volby jsou stále otevřené. Podívejme se proto, kde a čím se budou rozhodovat.

Rekordní vyrovnanost

Prezidentské volby v USA nebyly už dlouho tak vyrovnané jako letos. Společnost Gallup, která dělá v USA výzkumy voličských preferencí, zveřejnila u příležitosti zahájení prvního předvolebního nominačního sjezdu studii, která porovnala sílu kandidátů obou nejsilnějších stran v okamžiku, kdy začal sjezd první strany. Gallup sledoval posledních patnáct prezidentských voleb (od roku 1952 do roku 2008) a zjistil, že nikdy nebyl rozdíl tak těsný jako nyní. V den zahájení republikánského sjezdu v Tampě byl totiž podle této agentury poměr obou hlavních kandidátů téměř vyrovnaný. Kandidáta pravicových republikánů, bývalého guvernéra Massachusetts Willarda Mitta Romneyho by dle výzkumu volilo 47 procent Američanů a současného levicového prezidenta Baracka Husseina Obamu II. z Demokratické strany 46 procent voličů. Zbytek do sta procent připadá na voliče kandidátů malých, jak se v USA říká třetích stran a na nerozhodnuté. Takto těsný rozdíl trochu relativizuje další zjištění zmíněné studie Gallupu, která odhalila, že ve 12 z 15 zkoumaných případů se nakonec vítězem voleb stal ten, kdo vedl při zahájení prvního z velkých stranických sjezdů. Romney by proto měl být favoritem, ale v posledních týdnech bylo skóre často dokonce 46 % ku 46 %.

Němci volí Obamu, Češi také

Vraťme se ještě k tvrzení z úvodu, že v Evropě mnohým připadá jako jasný favorit Obama. Potvrzuje to i výzkum pro německý magazín Stern z druhé půlky srpna. Podle něj by v Německu Obamu volilo 86 % občanů SRN a 80 % věří, že vyhraje. A Němci si dokonce myslí, že Obama vyřeší lépe problémy v USA i v mezinárodních vztazích. Nabízí se tedy teze, že republikáni jsou vlastně stranou americké odlišnosti, které v Evropě nerozumíme, zatímco američtí demokraté jsou konformní s evropským socialistickým a středovým proudem. A pokud by chtěl někdo argumentovat tím, že Němci v Evropě mají specifickou pozici, spletl by se. Srovnávací výzkum v 21 státech světa ukázal, že Obamu preferují nejvíce Francouzi (92 %), ale většinu by mu trochu překvapivě dalo i hlasování v anglosaské, Američanům teoreticky nejbližší Velké Británii (73 %). Ve srovnání s velkými evropskými národy jsme tak největší Romneyho fanoušci my Češi, i když i u nás by Obamovi dle výzkumu dalo svůj hlas celých 67 % dotázaných.

Bitevní státy

Rozhodovat se ale nebude v Evropě. Při celostátní vyrovnanosti volebního klání se dokonce za nyní klíčové nepovažuje přesné celonárodní skóre v USA. Rozhodující by měla být situace na úrovni jednotlivých států americké Unie. Díky volebnímu systému totiž v drtivé většině států všechny prezidentské volitele bere kandidát, který získá většinu v konkrétním státě.

Aktuálně výzkumy na konci srpna ukazují, že Romney se může spolehnout na to, že vyhraje v 21 státech (ležících geograficky hlavně uprostřed USA a na jihu, kterým vévodí Texas s 38 hlasy). Obama naopak téměř už nemusí dělat kampaň ve 14 státech (ve většině Nové Anglie na východě a na západním pobřeží, jako je například nejlidnatější Kalifornie s 55 delegáty). Demokratický prezident má ovšem tu výhodu, že jeho nezlomně „modré“ státy (v Americe má pravice a levice tradičně obrácené barvy než u nás) jsou lidnatější, takže v jistých státech je přes převahu Romneyho v počtu států skóre velmi vyrovnané: Romney 180 delegátů, Obama 178.

Do druhého sloupce si stratégové obou stran píšou státy, které velmi pravděpodobně zmodrají nebo zčervenají. Tady už Obama získává vedení, protože si zde zatím připisuje tři státy s 21 voliteli a Romney jen Montanu s minimálním počtem tří volitelů. Mezisoučet zní Obama 199 – Romney 183.

Zbylých 11 států je od počátku letošní kampaně považováno za tzv. bitevní státy (battleground states). Na ty se soustřeďuje kampaň obou táborů, zde se dělá nejvíce výzkumů a tady se volby skutečně rozhodnou. 70 dní před volbami se jeví, že jediný z bitevních států by měl být republikánskou jistotou (Severní Karolína – 15 hlasů). Obama i tady má zatím navrch, protože dle výzkumů dosud jeho příznivci převažují s výraznějším náskokem v kvartetu bitevních států, mezi které patří bohatá Pensylvánie s 20 hlasy i Michigan, kde se Romney narodil. Po letech se tedy může stát, že rodný stát prezidentského kandidáta připadne protivníkovi. Mimochodem to se stane asi i s politickým domovem Romneyho – Massachusetts, kde republikánský kandidát guvernéroval.

Romney musí dotahovat

Aktuálně to tedy s voliteli vypadá tak, že Obama by měl získat 247 hlasů a Romney 196. K mání je stále 95 hlasů v šesti státech, které jsou zatím příliš těsné, než aby byly připsány některému z kandidátů. 60 hlasů dají dohromady tři největší z nich – Florida, Ohio a Virginie. Když Obama vyhraje dva z nich, bude dle dosavadního vývoje jistým prezi­dentem. Naopak Romneymu by nemusela stačit výhra ve všech třech, i když by to tak pravděpodobně bylo, protože Romney zůstává těsným favoritem v Iowě. Do voleb může odeznít i jeho ztráta v Missouri (10 hlasů), kde aktuálně ztrácí kvůli výroku stranického kolegy Todda Akina, který řekl, že znásilněné ženy mohou ovlivnit, zda otěhotní. Missouri může být považováno za spíše republikánský stát, protože zde „červení“ uspěli v triu posledních prezidentských voleb, vyhrál tu tedy i senátor McCain před čtyřmi lety, i když jen o necelé 4 tisíce hlasů. Romney se navíc v posledních týdnech stal lehkým favoritem ve Wisconsinu (10), i když nikoli svou zásluhou, ale hlavně díky nominaci viceprezidentského kandidáta Paula Ryana, který pochází z Wisconsinu a poslancuje zde. Když by první mormon s šancí být prezidentem USA vyhrál v trojlístku Iowa, Missouri, Wisconsin, stáhl by hypoteticky na 222 ku 247. Zcela otevřené je pak Colorado s 9 delegáty, o kterém můžeme mluvit jako o typickém přelétavém státu (swing state), který svou volbu pro republikány a demokraty střídá, i když v poslední době spíše mírně tenduje k červeným.

Klíčová trojka

Nejbohatší nevěstou v klíčové trojce je už tradičně Florida. Stát s 29 delegáty leží sice na jihu, ale díky přívalu přistěhovalců ze severu USA je z volebního hlediska považován za zmenšeninu celých USA. Oba tábory se zde upínají k jiné naději. Na Floridě žije hodně důchodců, takže demokraté věří, že je postraší viceprezidentský kandidát republikánů Paul Ryan a jím propagované reformy (podle demokratů „ničení“) zdravotního pojištění. Naopak floridští republikáni sází na to, že Florida je silně postižena hospodářskými problémy a voliči by měli mít tendenci připsat je muži, který byl poslední čtyři roky nájemníkem v Bílém domě. Obě strany navíc sází na své Hispánce – demokrati zdůrazňují Romneyho tvrdý postoj k imigraci, republikáni tradičně věří kubánským emigrantům v Malé Havaně, jak se přezdívá části Miami. Aktuálně tu výzkumy hlásí dvouprocentní náskok pro republikánského favorita.

V Ohiu mají voliči výjimečný nos na prezidenty. Od roku 1944 tento stát u Velkých jezer jen jednou volil někoho, kdo pak nevyhrál celoamerické volby (Nixona proti Kennedymu v roce 1968). Souboj o tento stát je podle všech výzkumů z posledních týdnů „mrtvým závodem“, který se zdá naprosto vyrovnaný. Tamních 18 delegátů proto může sehrát klíčovou roli.

Totéž platí i o Virginii – státu ležícím na hranici hlavního města Washington, ale tradičně řazenému k jihu. Tato kombinace stát s 13 hlasy předurčuje k vyrovnanosti obou stranických táborů, což se i aktuálně projevuje v poměru 46 % ku 46 %.

Detektivka až do listopadu

Vše proto zůstává otevřené. Výsledkem může ještě zahýbat nečekaný výkyv ekonomiky, nešťastný výrok typu toho Akinova nebo třetí kandidáti (zatím hlavně Romneyho ohrožující libertarián Gary Johnsonrey, protože je bývalý republikánský guvernér Nového Mexika). Každopádně nás čeká napínavý souboj až do prvního listopadového úterý. Vyhraje ten, kdo si připíše 270 či více voličských hlasů.