Vymahatelnost práva – kámen úrazu

14. září 2011   Autor :  Alice Pospíšilová

Vymahatelnost práva patří mezi důležité indikátory funkčnosti společenského uspořádání, resp. funkčnosti státu. Mnozí odborníci vidí ve špatné vymahatelnosti práva jednu z hlavních příčin, proč Česko nedohání vyspělé země tak rychle, jak si většina společnosti před lety představovala. Za špatnou ji ale považuje i valná část české společnosti.

S vymahatelností práva je spokojena sotva pětina lidí

Z výsledků předprázdninového rozsáhlého průzkumu agentury Ipsos jednoznačně vyplývá, že čeští občané jsou většinově nespokojeni s vymahatelností práv. Jen nepatrné procento (2 %) lidí oslovených při průzkumu odpovědělo, že jsou s ní velmi spokojeni. Ke kladnějšímu hodnocení problematiky vymahatelnosti práva se přiklonilo 15 % respondentů, kteří uvedli, že jsou spíše spokojeni, více než polovina dotazovaných je s vymahatelností práva nespokojena, přičemž 22 % dokonce velmi nespokojeno.

30 % respondentů uvedlo, že tuto otázku nedokáže posoudit nebo neví. I to je více než alarmující zjištění. Svědčí o velmi slabém právním vědomí. Takové slabé právní vědomí se ve vyšší míře vyskytuje v nejmladší i nejstarší kategorii dotazovaných. Vysvětlení tohoto faktu je vcelku prozaické. U starších lidí nad 70 let jde o věc v zásadě pochopitelnou, neboť většina z nich valnou část svého produktivního věku strávila v době komunistického režimu. S problematikou právního státu, pro který je vymahatelnost práva jednou ze zásadních podmínek, má tak pramalé zkušenosti. Mladí lidé do třiceti let se pro změnu s vymahatelností práva často ještě neměli čas setkat.

Nespokojenost s vymahatelností práva obecně převažuje ve všech kategoriích. Rozdíly mezi ženami a muži jsou zanedbatelné. Totéž v zásadě platí o rozdílech v názorech různých věkových kategorií.
Větší rozdíly vykazují různé voličské skupiny. Voliči pravicových ODS a TOP 09 jsou v souhrnu více spokojeni s vymahatelností práva než voliči ČSSD. I mezi voliči obou vládních stran je však jistý rozdíl, neboť příznivci ODS jsou ještě o poznání spokojenější než příznivci TOP 09. Voliči VV stojí někde uprostřed. U voličů ČSSD však celkový obraz zkresluje podstatně vyšší procento těch, kteří uvedli, že nedokáží posoudit.

Podíváme-li se však na graf, který ukazuje spokojenost dle politických preferencí, dojdeme k závěru, že nejvyšší podíl respondentů, kteří na otázku nedokázali odpovědět, je v kategorii nevoličů, nerozhodnutých a voličů jiných stran, včetně KSČM. Tento fakt nikterak zásadně nepřekvapí, a to hned ze dvou důvodů: a) voliči KSČM se rekrutují z řad nejstarších občanů, b) občané, kteří se nezajímají o věci veřejné, kam vymahatelnost práva také patří, se často řadí do kategorie nevoličů či voličů neukotvených a nerozhodnutých.

Malé zkušenosti s rozhodčími soudy…

Jednou z otázek, která se v souvislosti s vymahatelností práva občas diskutuje, jsou i tzv. rozhodčí doložky nejrůznějších smluv. Jejich význam spočívá v tom, že obě smluvní strany přistupují na to, že v případě nedohody se obrátí nikoli na soud, nýbrž na tzv. rozhodčí soud. Tedy instituci soukromoprávní, nikoli státní.

Průzkum také ukazuje, že zkušenost s rozhodčími doložkami smluv má necelá sedmina respondentů, resp. jejich rodinných příslušníků či přátel. Nejvíce zkušeností mají senioři ve věku 60–69 let, naopak nejméně zkušeností nejmladší voličská kategorie.
Odpovědi na další otázku prozradily, že cca polovina respondentů vůbec neví, co jsou rozhodčí soudy a jak fungují.

…a nízká důvěra vůči nim

S malou znalostí rozhodčích doložek a soudů úzce souvisí malá důvěra vůči rozhodčím soudům jako institucí. Z méně než poloviny těch, kteří vůbec dokázali odpovědět na otázku, důvěru vyjádřila asi jedna pětina. Ze všech dotazovaných tak jde o něco více než 10 procent. Lidé s důvěrou vůči rozhodčím soudům se rekrutují častěji z občanů v produktivním věku a mladých lidí. Menší důvěru naopak mají senioři. Mezi nejstaršími respondenty je také nejvíce těch, kdo na otázku vůbec nedokázali odpovědět.