Trestní sankce pro právnické osoby

17. květen 2011   Autor :  Luboš Jemelka

Podle návrhu nové právní úpravy, která byla nedávno schválena vládou, by měla být do právního řádu České republiky zavedena trestní odpovědnost právnických osob.

Následující text se proto pozastaví u toho, co tento návrh přináší a jaké sankce a za jakých podmínek mohou být právnickým osobám uloženy.

Nezbytnost trestněprávní odpovědnosti právnických osob

Návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který byl dne 23. února 2011 schválen vládou, má za cíl posílit v právním řádu České republiky odpovědnost právnických osob v těch případech, které je Česká republika povinna postihovat podle uzavřených mezinárodních smluv, resp. podle právních předpisů EU. Reaguje tak rovněž na tlak ze strany EU, OECD či Rady Evropy kvůli tomu, že Česká republika je posledním státem EU, který tuto úpravu ještě nepřijal.

Nová právní úprava má reagovat na skutečnost, že v některých případech nelze dovodit odpovědnost konkrétní fyzické osoby, ačkoli o spáchání trestného činu není pochyb. Umožní tedy postihovat i jednání, u nichž se v současnosti daří fyzickým osobám vyhnout trestní odpovědnosti například s odvoláním, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby.

Podobně jako v trestním zákoníku pro fyzické osoby se zde stanoví základní znaky odpovědnosti, možné tresty nebo některá specifika trestního řízení s právnickou osobou s tím, že se podpůrně uplatní trestní zákoník a trestní řád. Návrh současně doplňuje jeho změnový zákon, který v jednotlivých předpisech zohledňuje především to, že trestněprávní odpovědnost bude třeba vzít v potaz při posuzování bezúhonnosti či důvěryhodnosti právnické osoby.

Možné tresty právnických osob

Návrh zákona předpokládá, že za vyjmenované trestné činy spáchané právnickou osobou bude možné uložit určité tresty či ochranná opatření. Z povahy věci sice není možné uložit tresty vázané pouze na fyzické osoby (vedle odnětí svobody a domácího vězení je vyloučen rovněž trest obecně prospěšných prací, zákazu pobytu nebo vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztráty čestných titulů, vyznamenání či vojenské hodnosti a vyhoštění). Uplatnění jiných trestů však možné je. Nejzávažnějším trestem bude trest zrušení právnické osoby. Dále se bude jednat o tresty majetkové, konkrétně o propadnutí majetku, peněžitý trest (až 1 mil Kč denně) a propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Uložit by mělo být možné i tresty zakazující nebo omezující činnost, jako je zákaz činnosti, zákaz účasti v zadávacím a koncesním řízení a ve veřejné soutěži anebo zákaz přijímání dotací a subvencí (všechny až na dvacet let). Posledním typem trestu bude zveřejnění rozsudku.

Dále návrh zákona upravuje ochranná opatření, kterými má být zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. Pro uložení uvedených trestů a ochranných opatření budou platit podmínky stanovené v trestním zákoníku pro fyzické osoby. Speciálně je pak zdůrazněno, že se při stanovení druhu a výměru trestu přihlédne k povaze a závažnosti trestného činu, k poměrům právnické osoby, popřípadě k její snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Soud dále přihlédne k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby, nebo k důsledkům, které může mít jejich uložení na třetí osoby.

Soud není vševědoucí

Protože by se mohlo stát, že uložení některých trestů bude mít nevratné dopady například pro činnost, která má strategický či obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost, popř. může ohrozit stabilitu finančního trhu, je stanovena nejen nutnost k těmto skutečnostem přihlížet, ale též vyžádat si před uložením určitých trestů vyjádření příslušného orgánu, který by jejich dopady po odborné stránce posoudil.

 Pokud by tedy měl být uložen trest zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitého trestu a zákazu činnosti subjektům finančního trhu (bankám, pojišťovnám, obchodníkům s cennými papíry, investičním společnostem apod.), je vyžadováno předchozí vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům takového trestu. I když bude pro soud nezávazné, musí k němu přihlédnout a udělat si na jeho základě představu o tom, zda by tyto sankce nemohly mít nevratné dopady na stabilitu finančního trhu. Nepřímými adresáty uložených sankcí by se totiž mohli stát klienti těchto právnických osob, kteří by v případě trestu propadnutí majetku mohli přijít o své vklady a investice do tohoto majetku vložené. Obdobné vyjádření by poskytovalo v případě komoditních burz ministerstvo zemědělství, resp. ministerstvo průmyslu a obchodu.

Legislativní rada vlády sice navrhovala uvedené vyjádření vypustit, vláda však připustila, že soudy nejsou vševědoucí (i když si to občas myslí), a rozhodla o jeho ponechání. Domnívám se, že učinila dobře. I když ani toto vyjádření nemůže zabránit nepřesným či nepřiměřeným rozhodnutím soudů, rozhodně by mělo přispět k lepšímu posouzení projednávaných případů a omezit negativní dopady pro ty, kteří s deliktním jednáním právnické osoby nemají nic společného.

Jak bylo uvedeno výše, zákon je zatím ve stadiu návrhu a teprve následující měsíce ukáží, zda bude tento návrh skutečně přijat a jaká bude jeho konečná podoba. Nám pak nezbývá než doufat, že zákonodárci nepopustí uzdu své fantazie a „nevylepší“ tento návrh více, než je opravdu nezbytné.