O věčném sváru svobody a rovnosti

30.duben 2011   Autor :  Ivan Langer

Tím, čím byla a je pro pravici svoboda, pro levici zůstává rovnost. Vyrovnáváním k vyhlazení O věčném sváru svobody a rovnosti

 

Tím, čím byla a je pro pravici svoboda, pro levici zůstává rovnost. V důsledku náhody, štěstí, působením přírody (Boha?), rozdílného nadání, píle nebo schopností bude materiální, a nejen materiální, stav společnosti vždy nerovný. To říká pravice. A dodává, že jakýkoli pokus o umělé vyrovnávání povede jen k potlačení svobody. Jedinou rovností slučitelnou se svobodou je podle pravice rovnost před zákonem - tedy jinými slovy stejná pravidla pro všechny. 
 
Levice naopak věří, že rovnost - zejména pak ta materiální - je ideálem sama o sobě. Proč už se však obvykle nedozvíme. A není divu. Argumenty se hledají opravdu těžko. 
 
Ve chvíli, kdy je v dluzích tonoucí se levice nucena ideál majetkové rovnosti dočasně, a o této dočasnosti nepochybujme, opustit, chytá se stébel rovností jiných. Jiných, avšak ve své podstatě a nepřirozenosti naprosto stejných. Co jiného než utopie, jsou např. legislativní snahy o zajištění absolutní rovnosti mužů a žen? 
 
Nemají snad dnes ženy i muži stejná občanská a politická práva? Nemohou volit, být voleni, sepisovat petice, svobodně se shromažďovat...? Ale jistěže mohou! Nemohou snad dnes ženy i muži studovat kteroukoli školu? Mohou! Nemohou snad dnes ženy či muži zastávat jakoukoli pozici ve státním či komerčním sektoru? Mohou! A nemohou dnes ženy fárat do dolů a muži nastoupit na mateřskou "dovolenou"? No, jistěže mohou! 
 
Pak ale nezbývá, než se ptát, o co jde. O to, aby ženy mohly jednou rukou házet písek do míchačky a druhou přidržovat kojené dítě, jak by si to představoval ministr antisociálních věcí Škromach? Budiž. Ale ptám se, opravdu toto chceme? Anebo máme problém s tím, že jen ženy mohou rodit? Přírodě ale - bohudík stejně jako větru ani dešti - neporučíme. Nebo snad máme problém s reklamami, v nichž se "muži a ženy zobrazují nepřijatelným způsobem", tedy např. ne zcela oblečení(-é)? A co potom uděláme s obrazy velkých renesančních mistrů? Spálíme? Vyřadíme z galerií? Dáme na index? A co s pojišovnami, které si dovolují vypočítávat pojistné podle pohlaví? Zakázat? Zrušit? Znárodnit? I to by si přáli někteří evropští komisaři (komisařky).
 
Anebo tady jde o něco úplně jiného? Ano, jde jenom o nové pokusy uměle projektovat lidskou společnost. O to dokázat, že lidské společenství se nemůže svobodně vyvíjet, a proto je potřeba osvícených a pomazaných hlav k jeho řízení. O to dokázat, že jedině já, Velký Vladimír, vím, co je pro vás, malé, hloupé a provinční Češky a Čechy, to nejlepší. A taky o to, že když už nemohu znárodňovat, tak budu aspoň otravovat život.
 
A ještě na jednu věc bychom neměli zapomínat. Také Stalin chtěl rovnost - beztřídní společnost, kde všechno (včetně dětí) bude všech a nikoho zároveň. A dokonce i Hitler chtěl rovnost - rasově čistou společnost, ušlechtilých, vzdělaných, blonďatých a modrookých nordických synů a dcer... Že na to pár desítek miliónů lidí doplatilo životem? 
 
Až se tedy jednoho krásného rána probudíte (anebo neprobudíte?) dokonale vyrovnaní a zarovnaní (anebo vyhlazení?), vězte, že levice právě dokonala své dílo!