Definice v právu

31.leden 2016   Autor :  Miroslav Sylla

Definice v právu jsou všeobecným zdrojem zábavy zejména ze strany uživatelů práva. Dělat si legraci z vyjadřovací neobratnosti tvůrců právního předpisu, zákonodárců či úředníků, to je již notorietou, ale přesto nelze pod tíhou reality odolat.

Zaujatost tvůrců práva definicemi totiž není jevem vznikajícím náhodně. Úzce souvisí s rozsahem právní úpravy, tedy s rozsahem regulace. Čím více se snaží právo regulovat, tím více definic potřebuje. Nad jednotlivým právním předpisem pak jen stěží vyvrátíte jeho tvůrci, že ten či onen pojem spjatý s rozsahem regulace není potřeba definovat. A už vůbec se vám nepodaří vysvětlit, že primárně je nesmyslná samotná navrhovaná regulace a teprve sekundárně jde o problém definovat ten či onen předmět či jev. 

Například protialkoholní normotvůrce chce nařídit, aby obchodníci museli mít jeden nápoj levnější než pivo. Tento příkaz tedy adresuje hospodským. Bez definice hospody se přitom neobejde. Hospodu označí za „provozovnu stravovacích služeb potravinářského podniku“, a co je to potravinářský podnik, v tom mu pomůže odkaz na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002. Takže za pomoci přímo použitelného předpisu EU hned víme, co je hospoda. Pak že nám ta EU není k ničemu. 

Problém ale je s prodejem ve stáncích. Co kdyby u pouťových stánků neměli jednu limonádu levnější než pivo, a vyhnuli by se tak regulaci? A tak vzniká definice, co se rozumí stánkem: „Prostor ohraničený pevnou nebo přenosnou konstrukcí, pult nebo stolek, kde je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby.“ A pak už klidně následuje onen cenový příkaz pro hospodské i stánkaře.1 

Legislativní pravidla vlády (přijatá usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188, ve znění pozdějších usnesení vlády) obsahují vcelku jasné ustanovení Čl. 40 o terminologii v právních předpisech. Ustanovení nabádá k jisté střídmosti, když připomíná, že při tvorbě právního předpisu je nutno respektovat všeobecně uznaný význam slov. 

Zajímavý a restriktivní přístup k definicím v právních předpisech pak předkládá Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů.2 Autoři pomůcky vymezili a podrobně okomentovali devět zásad týkajících se definic pojmů v právních předpisech. 

Každý, kdo se ocitne v pozici normotvůrce, by měl dbát především zásady, že se definuje jen to, co je nezbytně nutné, a definujeme jen tam, kde se nemůžeme opřít o obecný význam přisuzovaný pojmu. 

Snad nejlapidárnějším sdělením pro legislativu z citované Metodické pomůcky je zásada: 

„Pojem je nutné vymezit srozumitelně a jednoznačně a vyhnout se současně definici nevhodné až směšné.“ 

O tom, že se autoři při zpracování této metodické pomůcky i dobře bavili, svědčí jimi uváděné příklady nesprávného postupu. Citovaná Metodická pomůcka je k dispozici na stránkách Úřadu vlády.3 

Pro názornost a s trochou zjednodušení nahlédněme na několik hezkých případů v právu ČR. 

Pravděpodobně rekordmanem v počtu definic je zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Vymezuje v § 2 „pro účely tohoto zákona“ celkem 39 základních pojmů. Abeceda na tento výčet nestačila, a tak zákonodárce po vyčerpání intervalu a) až z) použil zdvojení písmen a skončil u „mm)“. Zato víme že: 

— „vozka je řidič, který řídí potahové vozidlo“ (písm. e), 

— „kolonou vozidel se rozumí souvislý proud více vozidel“ (písm. mm),

— „chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky“ (písm. j).

Zvláštní obveselení občas způsobí normotvůrce, který se snaží definovat určité párové kategorie. 

Tak podle § 2 písm. a) již zrušené vyhlášky č. 40/1970 Sb. (upravovala podrobnosti o ochraně zvěře) se včelami rozuměli i čmeláci, alespoň tedy ti medonosní.

Zrušením této vyhlášky nám ovšem zákonodárce vzal vítr z plachet. Podobně nám zákonodárce zkazil radost, když zrušil zákon o rybářství – podle jeho § 15 se rybami rozuměli i raci. 

Zato již dlouhodobě můžeme vychutnávat definici bot a podešví. Podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, se totiž: „obuví rozumí výrobek určený k ochraně nebo pokrytí nohou, který má připevněnou podešev, včetně hlavních částí takové obuvi, i když jsou prodávány samostatně“.

Podešev je pak, jak zákon dále stanoví, právě hlavní součástí obuvi. Kruh se tak uzavírá logickým závěrem, že botou se rozumí i podešev.

Docela práci muselo dát normotvůrci konstruování některých pojmů ve vyhlášce č. 272/2011 Sb., která upravuje ochranu před hlukem. 

Tak „sousedským hlukem“ se rozumí hluk působený hlasovými projevy lidí a zvířat a činnostmi spojenými s běžným užíváním bytu, bytového domu, rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci a pozemků k nim náležících.

A dále se rozumí hlukem s výrazně informačním charakterem řeč.

Stále platným příkladem, demonstrovaným i ve výuce na CEVRO Institutu, je vyhláška č. 326/2001 Sb. (provádí zákon o potravinách). Podle jejího § 1 se mimo jiné rozumí: 

— vepřovým masem – maso prasat,

— skopovým masem – maso ovcí,

— kozím masem – maso koz,

— koňským masem – maso koní.

 

Poznámky:

1 Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek; Sněmovní tisk 508/0, 7. volební období.

2 Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů, autorský kolektiv pod vedením JUDr. Josefa Vedrala Ph.D.

3 http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/dokumenty/Metodicka_pomucka.pdf