Česká ekonomika v roce 2012

  Autor :  Jan Průša

Ačkoliv byla hospodářská krize způsobena obrovským nárůstem dluhů, všechny tyto dluhy ještě nebyly vyřešeny a odbourány. Naopak v některých případech došlo dokonce k dalšímu zvýšení zadlužení. Ekonomický výhled proto nenabízí příliš důvodů k radosti.

Svět a Evropa

Státy eurozóny se (stejně jako USA) sice snaží dluhový problém přesouvat do budoucnosti a vyvolat tak iluzi růstu. Skutečné hospodářské oživení však nastane teprve poté, až zadlužení poklesne.

Zatímco ve 3. čtvrtletí jsem upozorňoval, že základním trendem pro konec roku 2011 a pro rok 2012 bude korekce ukvapeného optimismu z předčasně vyhlášeného konce světové recese, dnes už se návrat k hospodářské stagnaci plně projevil. Stále více ekonomů si začíná uvědomovat závažnost dluhové bubliny a odvažuje se k přiznání, že král je skutečně nahý. Ještě v polovině letošního roku se předpovídalo zvýšení růstu světového HDP z letošních 3,6 % na 4 % příští rok a následně v roce 2013 mírné zpomalení na 3,8 %. Jako reálné nyní vidím hodnoty poloviční, přitom mnohé evropské země vykáží propad hospodářství – kromě periferních států také Itálie, Francie a pravděpodobně i Německo, což bude pro české firmy největší rána.

Druhým velmi nebezpečným prvkem bude vyšší růst cen (inflace), vyvolávaný neodpovědností vládních politiků ohledně tisku peněz, a to zejména v USA a Číně. Ve Spojených státech už ceny rostou tempem 4 % ročně, zatímco v Číně 6,5 % ročně. Na stejně zhoubnou cestu se po listopadové výměně guvernéra vydává i Evropská centrální banka, která se pod tlakem politiků bude snažit státní dluhopisy co nejvíce inflačně znehodnotit.

Česká republika

Na ČR budou všechny tyto faktory dopadat spolu s pokračujícím reformním úsilím vlády. Lze předpokládat, že růst HDP o 2,3 % v roce 2010 nebude v roce 2011 překonán a tempo růstu bude nižší, na úrovni 2 %. Pro rok 2012 předpovídají analytici nižší růst HDP, kolem 1 %. Doporučuji však být připraven i na pesimistický scénář, ve kterém by ekonomika stagnovala nebo dokonce propadla až o −0,5 %. Zvyšování HDP tempem v pásmu 1,5–2,5 % ročně se předpokládá v dlouhodobějších projekcích do roku 2015. Jinak řečeno, za současných ekonomických podmínek nelze počítat s výraznějším střednědobým oživením na předkrizové úrovně ­růstu přes 6 %. Pro podnikatele zůstane naprosto zásadní důsledná kontrola nákladů a vytváření rezerv.

Vzhledem k velkému množství rizik budou ve všech makroekonomických veličinách dominovat výrazné výkyvy. To se týká například nečekaných politických rozhodnutí ohledně dluhové krize v eurozóně i USA a nestability finančních trhů. Česká národní banka se dosud k měnové politice chovala velmi odpovědně, a stejně tak současná vláda je nakloněna spíše rozpočtové ukázněnosti. Toto už vedlo ke zvýšení ratingu českých dluhopisů a samo o sobě to zvyšuje atraktivitu ČR pro investory.

Česká koruna

Nezávislá česká koruna je nejsilnější stránkou české ekonomiky. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se v případě celoevropské krize zopakuje scénář z let 2008 až 2009: Koruna tehdy rychle a výrazně oslabila a poskytla tak exportérům (a tím celé ekonomice) obrovský polštář, který mnohým umožnil vyvážet i v těžkých podmínkách. Během hospodářského oživení pak naopak posilující koruna zabránila dovozu inflace ze zahraničí. 

Právě nezávislosti české měny vděčíme za to, že se ČR dosud ubránila vyšší inflaci jak cenové, tak mzdové. Inflace se zatím pohybovala pod nebo kolem inflačního cíle ČNB 2 %, a pokud se ČNB nepřipojí k evropskému tisku peněz, pro rok 2012 se inflace zvýší rozumně (i vzhledem k daňovým reformám) na zhruba 2,5 %.

Obecně platí, že česká koruna bude reflektovat vyšší potenciál růstu české ekonomiky vůči mnohým evropským zemím a bude pokračovat ve svém zhodnocování. Krátkodobé výkyvy se však vzhledem k politickým manipulacím s evropskými dluhopisy a bankami nedají předvídat: U eura musíme pro rok 2012 počítat se středním kurzem kolem 24 CZK/EUR s širokým pásmem +/− 2 CZK/EUR. Mnohem více než na budoucí nominální výši se však podnikatelé s výraznými obraty v cizí měně ­musí soustředit na zajištění aktuálního kurzu tak, aby pro ně realizovaný zajištěný kurz byl ziskový. Bude totiž docházet k náhodným fluktuacím, které může vyvolat jediný novinový titulek. Velmi bude záviset na vyřešení dluhových problémů a stále reálnější je také částečný rozpad eurozóny.

Závěr

Z celosvětové krize roku 2008 zatím není vyřešen žádný problém. Znárodnění špatných úvěrů (resp. mateřských bank), neustálé odsouvání potřebných bankrotů a odpisů, další zadlužování se na úkor budoucnosti bez odpovědnosti za tyto závazky a především vytváření zcela virtuálního blahobytu, který nestojí na skutečné produktivitě – to vše evropské ekonomiky ještě více zatížilo. Následky se pomalu začínají projevovat, povedou k evropské hospodářské stagnaci v roce 2012 a dopadnou i na ČR, byť jsme se na zmíněných špatných politikách podíleli jen okrajově.

Zdůrazněme však důvody k mírnému optimismu: K vyrovnání se s náročnou situací přispějí jak přizpůsobující se kurz koruny, tak střídmá politika národní banky, která se doufejme nepřipojí k inflačnímu tisku peněz. Díky tomu se česká ekonomika nepropadne a inflace zůstane pod kontrolou do 2,5 %.